Ergonomie v malých a středně velkých podnicích

V letech 2001-2004 koordinovalo EPSC ( European Process Safety Centre) projekt, který se zaměřil na ergonomii, známý též jako PRISM (Process Industries Safety Management Thematic Network). Projekt byl financován Evropskou unií. Práce se prováděly ve čtyřech oblastech, které se vztahovaly k bezpečnosti a ochraně. Jedna z oblastí byla bezpečnost týkající se chování, kterou se tento článek zabývá.

Referenční podmínky pro studii

Všeobecným cílem tohoto projektu bylo vytvoření průvodce modifikačními programy, které se týkají chování a jsou volně dostupné a vhodné pro použití v průmyslu, podnikovém vzdělávání a v komerčních organizacích všech velikostí, s důrazem na podniky malé a střední velikosti. Jelikož byl projekt veden pod záštitou Evropské unie, výzkum byl prováděn ve Spojeném království a členských státech EU.  

Zvláštní pozornost u malých a středních podniků se kladla na uvědomění si důležitosti role, kterou hrají v evropském průmyslu a faktu, že často mají specifickou potřebu managementu bezpečnosti.

Metodologie pro studii

Čtyři souhrnná kritéria v ohledu malých a středních podniků byly podstatné pro důvěryhodnost studie.

• Celkový počet malých a středních podniků, které se účastní studie musí být dostatečně velký, aby byl smysluplný.
• Rozsah velikosti podniků musí být ohraničen na jedné straně podniky nejmenšími a na druhé straně podniky,  kteří mají průměrný počet zaměstnanců 250.
• Činnost podniků musí být pokud možno variabilní.
• Geografické rozložení by mělo pokrýt co největší část Spojeného království.

Výběr jednotlivých podniků, které byly pozvány k účasti v této studii, byl proveden na základě jednání organizací, které mají přímou souvislost s provozem malých a středních podniků, což jsou například :

• the UK Health and Safety Executive,
• the UK Chemical Industries Association,
• PRISM,
• odborové organizace,
• průmyslové a komerční partnerské sítě (Lancashire, Engineering Partnership).

Struktura rozhovorů se držela zcela prostého vzorce :

• Kontakt (obvykle telefonem) byl prováděn odpovědným zástupcem managementu bezpečnosti.
• Studie byla vysvětlena, spolu s tím, proč jsou malé a střední podniky zvány k účasti.
• V dalším bodě byl vznesen požadavek návštěvy podniku, ačkoli v mnoha případech se celý proces se uskutečnil po sérii několika telefonických rozhovorů. Žádný z podniků neodmítl účast.
• Zástupci podniků byli požádáni o přípravu dotazníku, který byl následně vyplněn a použit jako základ k diskusi v síti malých a středních podniků.
• Diskuse se konaly a informace byly zaznamenávány  a poté poslány do malých a středních podniků s výsledky a pro připomínky. Následně se tyto výsledky začlenily do studie a do databáze.

Dotazník obsahoval :

• Podrobnosti o společnosti,
• Jak byly zaznamenány průběhy veškerých nehod,
• Problémy bezpečnosti práce uvnitř společnosti,
• Metody bezpečnosti práce a struktury managementu bezpečnosti práce,
• Znalost a zkušenosti behavioristických modifikací, kultura bezpečnosti práce, týmová práce.

Výsledky studie

Všechny podniky považovaly projekt za užitečný a mnohé se ihned zapojily do svých procesů bezpečnosti práce řadu změn, které vyplynuly právě z této studie. Objevily se určité úlohy od projektantů PRISMu z oboru bezpečnosti práce, kterým malé a střední podniky čelily, což samozřejmě vedlo k získání dalších zkušeností. Management bezpečnosti práce se při této příležitosti zaměřil na dvě hlavní stránky, finanční a časovou, a snažil se pochopit svou roli v hierarchii nehod.

Další citované faktory :

• Ve velmi malých podnicích má každý sklon „vědět všechno“, což s sebou přináší samolibost
• Nátlaky ke zlepšení bezpečnosti práce přichází z venku od investorů a zákazníků
• Je složité změnit u lidí návyky v chování 
• Nejasné definice kolem skoronehod ztěžují situaci
• Vláda finančně podporuje různé druhy publikací, ale publikace o bezpečnosti práce jsou vždy placené
• Při procesu změn je vždy velmi složité udržet pracovní morálku

V průběhu projektu vykrystalizovaly podmínky řešení bezpečnosti práce, které zástupci malých a středních podniků, považovali za stěžejní

• Finančně efektivní
• Jednoduché na aplikaci
• Použitelné pro jednotlivce, malé či velké týmy
• Použitelné pro management, vedoucí pracovníky či pracovníky

Následně došlo k předem jasné situaci, kdy pouze větší podniky se silným finančním zázemím mohly zdokonalovat bezpečnost práce. Menší podniky jednoduše neměli dostatek financí k využití nějaké z nabízených alternativ. Nicméně, pokud k této situaci došlo a malé či střední podniky došly k názoru, že bezpečnost práce je stěžejní pro podnikovou kulturu, začala se hledat finančně efektivní řešení, která by mohla být do podniku zavedena a prakticky využita. Zde je několik příkladů :

• Implementace systémů shromažďování dat o bezpečnosti práce a použití těchto dat k umožnění prevence nehod a úrazů raději než reakce na již vzniklé nehody. Týka se to především dat o nebezpečném chování a skoronehodách
• Odstranit kulturu svalování viny či obviňování
• Metody diskusí „z očí do očí“
• Identifikovat klíčové aspekty bezpečnosti  a použít je ke zdokonalení bezpečnosti na pracovišti
• Spodobnění představy, pomocí nichž jsou zobrazeny nejhorší důsledky potenciálních nehod a jsou použity k pozitivní změně směru při cestě za bezpečností
• Podpora  bezpečného způsobu práce a demonstrování užitku včetně úspory financí
• Formulace výstižného principu bezpečnosti pro presentaci zaměstnancům
• Zdokonalení informovanosti o důležitosti lidského faktoru managementu bezpečnosti práce
• Vytýčit a použít nejlepší způsob výcviku a srovnávacích testů

Navrhovaná řešení

Z velkého množství nástrojů, metod a postupů, které se úspěšně  aplikovaly v různých organizacích na poli bezpečnosti práce, byla většina určena během studie. Můžeme je shrnout do těchto bodů :

1) Diskuse týmu či malé skupiny

• TOFS (Přestávka pro bezpečnost práce) umožňuje zaměstnancům přerušit práci, pokud mají zájem o bezpečnost práce a modifikovat její způsoby
• Management záložního týmu úspěšně funguje v leteckém průmyslu jako využití vstupu všech členů týmu v nehierarchickém odvětví
• Samosprávní týmy jsou typicky velmi výkonné týmy o 5-15 lidech s technickými dovednostmi znalostmi
• Klíčová analýza bezpečného chování/jednání umožňuje pracovnímu týmu určit chování, definovat modely bezpečného chování, monitoring, analyzovat výsledky
• Náprava chování/jednání – pracovník kontroluje každou svou následující úlohu s nadřízeným opakováním slova potvrzení (OK), dokud není vše v pořádku a  nemůže začít další fázi procesu. Tato metoda je hojně využívána v leteckém průmyslu (pilot – věž)

2) Metody osamělých pracovníků

• Spodobnění představy – zeptej se sám sebe „ jaký je nejhorší důsledek mého příští konání ?“
• Vlastní řízení bezpečnosti práce

Bude to fungovat ?

Existuje mnoho příkladů, které dokazují úspěch programů bezpečnosti práce, které mají za následek změny v chování a tím pádem zdokonalování bezpečnosti práce v organizacích  a velkých společnostech. Tyto a další příklady demonstrují, že i malé a střední podniky můžou mít z těchto programů prospěch a některé ho již dokonce mají.

Pro BOZPinfo.cz přeložil z angličtiny Jan Černý

ZDROJ:
Fishwick, Tony. Human factors in small and medium sized enterprises – some safety problems and solution / Ergonomie v malých a středně velkých podnicích (SME) – některé bezpečnostní problémy a jejich řešení. Loss Prevention Bulletin, Issue 182, 2005, s. 3-8.