Ing. Marek Nechvátal

Článek shrnuje vybraná témata 5. mezinárodní konference Nine 2023 konané v červnu v italských Benátkách, která se věnují problematice inovativních aplikací pro životní prostředí založených na nanotechnologiích.

Článek souhrnně zpracovává poznatky o vlivu mikro a nanoplastů na složky životního prostředí. Uvádí nejčastější zdroje mikro- a nanoplastů, transformaci a způsoby jejich likvidace a recyklace. Pozornost je věnována komplexnímu souboru hlavních určujících faktorů toxicity plastových částic v příslušných složkách prostředí, novým zdrojům (odpady z respirátorů, roušek a masek), interakci s volně žijícími živočichy a kontaminantům, které se mohou uvolňovat z takových ochranných prostředků a které mají potenciál vyvolat ekotoxikologické škody.

Pracovní úrazovost zaměstnanců v sociálních službách v posledních letech mírně stoupá. Hlavní příčinou většiny pracovních úrazů je nedostatečně odhadnuté riziko. To souvisí také s analyzovanými modelovými případy, kterým je věnován prostor z pohledu odpovědnosti zaměstnavatele, poskytovatele sociálních služeb za újmu způsobenou zaměstnancům, pracovníkům v sociálních službách. Z analýzy judikatury všech civilních soudů v České republice plyne, že právní úprava dostatečně chrání pracovníky v sociálních službách, a to i v mezních situacích, které jejich profese přináší. Mají-li pojistitelé o pracovních úrazech pochybnosti, trvají na tom, aby ve věci rozhodl soud. Podrobněji je pak analyzováno podvrtnutí bederní páteře a fyzické napadení pracovníka klientem.

Článek pojednává o možných dopadech Průmyslu 4.0 na pracovní úrazovost v ČR. Článek uvádí konkrétní příklady povolání, kterých se dopad Průmyslu 4.0 bude pravděpodobně týkat, nabídne i zdůvodnění pro uvedené predikce. Zdrojem práce byla rešeršní práce českých i zahraničních zdrojů, ale také osobní zkušenosti pracovníků a profesionálů v oblasti BOZP v podnicích, kde je dopad Průmyslu 4.0 na pracovní podmínky, prostředí a chování zaměstnanců patrný již nyní. Článek spatřuje pozitivní vývoj úrazovosti díky novým technologiím, které s Průmyslem 4.0 přímo souvisejí. Doporučuje v souvislosti se zaváděním nových technologií věnovat výraznou pozornost analýzám rizik prováděným zaměstnavateli nebo konstruktéry, kteří je vyvíjí.

Se zaměstnáváním migrantů se pojí negativní jevy na úseku BOZP. Časté jsou případy zvýšené úrazovosti, především v případě migrantů, kteří pracují na dočasných pracovních pozicích, popřípadě pro ně zaměstnavatel nastavil jiné flexibilní formy práce (DPP, DPČ, zkrácené úvazky apod.). Pro zlepšení stávajícího stavu je potřeba zaměřit cílenou kontrolu na dodržování povinností BOZP ze strany zaměstnavatelů. Pracovní úrazovost lze zároveň snižovat cíleným školením, zefektivněním komunikace, odstraňováním jazykových bariér a zvyšováním kultury BOZP v podniku jako celku. Pozornost musí být věnována také rovným podmínkám mezi všemi zaměstnanci. Zde předložený příspěvek je upraveným a rozšířeným překladem práce T. P. Fullera (2019), kterou se snaží přiblížit české a slovenské odborné veřejnosti, a kterou v některých částech dále doplňuje. Předložený příspěvek je třetí ze tří částí.

Spolu s globalizací se prohloubila migrace pracovníků. Pravidelná přeshraniční migrace pracovníků je dnes již zcela běžná. Tito migrující pracovníci se tak setkávají novými kulturami, což se projevuje i v oblasti BOZP. Tyto faktory musí zohledňovat též vedoucí pracovníci. Ti by měli být připraveni na to, že migranti mohou být zvyklí na jinou kulturu bezpečnosti, což by měli zohlednit v rámci řízení BOZP na pracovišti. Článek definuje pojmy kultura bezpečnosti a bezpečnostního klimatu, věnuje se hodnocení kultury bezpečnosti a kulturními rozdíly a adaptací na ně. V závěru pak shrnuje globální rozdíly v kultuře bezpečnosti. Zde předložený příspěvek je upraveným a rozšířeným překladem práce T. P. Fullera (2019), kterou se snaží přiblížit české a slovenské odborné veřejnosti, a kterou v některých částech dále doplňuje. Předložený příspěvek je druhou ze tří částí.

Vzhledem ke skutečnosti, že výkopové a zemní práce patří mezi nejrizikovější práce na staveništích, je potřeba se tomuto tématu věnovat nejen na úrovni praktické (dodržování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) přímo v místě výkonu práce), ale i na úrovni právních předpisů, tzn. věnovat více pozornosti současně platným předpisům a normám, odhalovat její nedostatky a sporná místa, reflektovat vývoj technologií a vznik nových pracovních činností apod. Výkopové práce se nemusí týkat pouze stavebnictví, příkladem může být třeba práce archeologů (v současné době brána kontrolními orgány v souvislosti s výkopy jako práce stavební, popřípadě jako práce související s přípravou stavby, ale jasný právní postoj k tomu není), výkopové práce při geologickém či geotechnickém průzkumu a další, které je rovněž potřeba v právních předpisech zohlednit. Z doposud provedených činností vyplynulo, že změny předpisů by se měly týkat minimálně dvou hlavních oblastí: parametry rozměrů výkopů, kam vstupují fyzické osoby a odpovědnosti za BOZP na staveništi. Současné obsahové znění návrhů změn určených k další diskusi je uvedeno dále. Tyto návrhy změn v současné době nelze brát jako finální, jsou rozpracovány a diskutovány odborníky v dané problematice a na základě toho dojde k dalším úpravám. V rámci zvyšování ochrany zaměstnanců při pracovních činnostech ve výkopech je potřeba nezaměřovat se pouze na uvažované změny, ale i na jejich dodržování v praxi, což je v některých částech změn problematické. Týká se to především možného odchýlení se od současných požadavků předpisů. Současný systém BOZP při provádění těchto prací není zcela přijímán a v odborné veřejnosti je k němu množství výhrad. Problematickou oblastí jsou rozdílné požadavky na zajištění výkopů, do kterých vstupují zaměstnanci, kdy pro strojně hloubené výkopy/rýhy není stanovena žádná minimální hloubka. V této souvislosti jsou uvažovány doporučení pro možné změny zákonných norem a souvisejících předpisů. Pro konečnou podobu možných změn bude probíhat ještě jednání se zástupci oblastních inspektorátů práce. Zásady bezpečného provádění výkopů mají zpětně vliv i na kvalitu stavebních prací. V článku je uveden také příklad z realizace pažení výkopu ve středním dělicím pásu dálnice pomocí pažícího boxu, při kterém došlo k poškození podloží. Uvedený příklad dokazuje, že pažení neslouží pouze ke zvýšení BOZP, ale také k zabezpečení stavby jako celku. Doplněno je i několik dalších příkladů.

Na základě informací a dat z dostupných zdrojů byl proveden odhad míry rizika pracovních úrazů u zaměstnanců s více pracovními úvazky. K tomu jsme použili informace z interview projektu č. TIMPSV0006 „Ochrana zaměstnanců pracujících pro více zaměstnavatelů“, data ČSÚ a SZÚ v České republice a National Health Interview Survey ve Spojených státech amerických k odhadu podílu zaměstnanců s vícenásobným zaměstnáním a porovnání charakteristik a míry rizika zranění.

Příspěvek shrnuje výsledky základní analýzy výskytu nanočástic v pracovním prostředí. Jedna z oblastí kde se měřilo, byla v zemědělském odvětví a při zpracování zemědělských plodin. Na základě měření byly identifikovány hlavní zdroje nanočástic, jejich šíření v prostředí a také vliv dalších zdrojů. Měření byla realizována v rámci výzkumného úkolu Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i., č. VUS4_02_VÚBP Hodnocení nebezpečnosti nanočástic na pracovištích a možnosti prevence (institucionální podpora MPSV, doba řešení 2018 - 2020). Jejich cílem je upozornit na riziko vzniku nanočástic v prostředí a navrhnout vhodná opatření k ochraně zaměstnanců