Alkohol na pracovišti

Zdroj: 

V rubrice Nejčastější dotazy si tentokrát shrneme informace na téma Alkohol na pracovišti.

Podle § 106 odst. 4 písm. e) má zaměstnanec povinnost nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky35) na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele a nekouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci.

Pokud zaměstnavatel nezajistí na pracovištích dodržování zákazu požívat alkoholické nápoje nebo zneužívat jiné návykové látky, může mu být podle § 30 z. č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, udělena pokuta až do výše 300 tis. Kč.

Zákaz požívání alkoholických nápojů se nevztahuje na zaměstnance, kteří pracují v nepříznivých mikroklimatických podmínkách, pokud požívají pivo se sníženým obsahem alkoholu, a na zaměstnance, u nichž požívání těchto nápojů je součástí plnění pracovních úkolů (např. degustátoři) nebo je s plněním těchto úkolů obvykle spojeno (např. v malé míře při obchodním jednání).

Na pracovišti je zakázáno požívat alkoholické nápoje i mimo pracovní dobu. To se týká třeba i oslav pořádaných na pracovišti po skončení pracovní doby. Řada vedoucích pracovníků však tento zákaz nevyžaduje a nekontroluje.

Podle § 106 odst. 4 písm. i) zákoníku práce je zaměstnanec povinen podrobit se na pokyn oprávněného vedoucího zaměstnance písemně určeného zaměstnavatelem zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek33),35). Zde se odkazuje na zákon č. 167/1998 Sb. o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 379/2005 Sb. o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů. Vyšetření přítomnosti alkoholu nebo jiné návykové látky upravuje § 16 zákona č. 379/2005 Sb.

(1) Osoba, která vykonává činnost, při níž by mohla ohrozit život nebo zdraví svoje nebo dalších osob nebo poškodit majetek, nesmí požívat alkoholické nápoje nebo užívat jiné návykové látky při výkonu této činnosti nebo před jejím vykonáváním.

(2) Orientačnímu vyšetření a odbornému lékařskému vyšetření zjišťujícímu obsah alkoholu je povinna se podrobit osoba, u níž se lze důvodně domnívat, že vykonává činnosti podle odstavce 1 pod vlivem alkoholu, a dále osoba, u které je důvodné podezření, že přivodila jinému újmu na zdraví v souvislosti s požitím alkoholického nápoje. Spočívá-li orientační vyšetření zjišťující obsah alkoholu v dechové zkoušce provedené analyzátorem alkoholu v dechu, splňujícím podmínky stanovené zvláštním právním předpisem9a) (vyhl. č. 345/2002 Sb., kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu, ve znění pozdějších předpisů) odborné lékařské vyšetření se neprovede. V případě, že osoba tento způsob orientačního vyšetření odmítne, provede se odborné lékařské vyšetření.

(3) Orientačnímu vyšetření a odbornému lékařskému vyšetření zjišťujícímu obsah jiné návykové látky než alkoholu je povinna se podrobit osoba, u níž se lze důvodně domnívat, že vykonává činnosti podle odstavce 1 pod vlivem jiné návykové látky, a dále osoba, u které je důvodné podezření, že přivodila jinému újmu na zdraví v souvislosti s užitím jiné návykové látky.

(4) Vyzvat osobu podle odstavců 1 až 3 ke splnění povinnosti podrobit se vyšetření podle odstavce 2 a 3 je oprávněn příslušník Policie České republiky, příslušník Vojenské policie, příslušník Vězeňské služby České republiky, zaměstnavatel, její ošetřující lékař, strážník obecní policie nebo osoby pověřené kontrolou osob, které vykonávají činnost, při níž by mohly ohrozit život nebo zdraví svoje anebo dalších osob nebo poškodit majetek.

(5) Orientační vyšetření provádí útvar Policie České republiky, útvar Vojenské policie, Vězeňská služba České republiky, osoba pověřená kontrolou osob, které vykonávají činnost, při níž by mohly ohrozit život anebo zdraví svoje nebo dalších osob nebo poškodit majetek, zaměstnavatel, ošetřující lékař nebo obecní policie. Odborné lékařské vyšetření provádí poskytovatel zdravotních služeb k tomu odborně a provozně způsobilý. Odmítne-li osoba podle odstavců 1 až 3 vyšetření podle odstavců 2 a 3, hledí se na ni, jako by byla pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky.

(6) Poskytovatel zdravotních služeb k tomu odborně a provozně způsobilý je povinen poskytnout subjektům uvedeným v odstavci 4 potřebnou pomoc provedením odběru biologického materiálu.

(7) Poskytovatel zdravotních služeb je povinen sdělit výsledky vyšetření subjektům uvedeným v odstavci 4 na základě jejich žádosti. To neplatí, je-li pacient vyšetřován na přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky v organismu pouze v souvislosti s poskytovanou zdravotní péčí pro diferenciální diagnostiku.

(8) Vyšetření biologického materiálu a dopravu do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky než alkoholu, vyšetřovaná osoba. Neprokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, náklady podle věty první nese osoba, která podle odstavce 4 k vyšetření vyzvala, s výjimkou případů diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění podle zvláštního právního předpisů10).

(9) Za dopravu osob do zdravotnického zařízení odpovídá osoba, která k vyšetření podle odstavce 4 vyzvala.

Jestliže zaměstnanec bez vážných důvodů toto vyšetření odmítne, může být upozorněn na možnost výpovědi (§ 52 písm. g zákoníku práce). U pokynu k dechové zkoušce by měl být přítomen svědek, který by v případě soudního sporu dosvědčil, že zaměstnanec dechovou zkoušku odmítl.

Když se zaměstnanec odmítne podrobit vyšetření, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, k němuž byl vyzván podle zvláštního právního předpisu (z. č. 379/2005 Sb.), může dostat pokutu podle z. č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, ve výši od 25 000 Kč do 50 000 Kč a zákaz činnosti od jednoho do dvou let.

Dechová zkouška mnohdy sama o sobě k prokázání, že je zaměstnanec pod vlivem alkoholu, nestačí. Rozhodující je teprve rozbor moči nebo krve provedený lékařem. Dokud se tedy neprokáže rozborem moči nebo krve, že zaměstnanec není pod vlivem alkoholu, zaměstnavatel mu neumožní výkon práce a za dobu jeho nepřítomnosti mu nenáleží mzda ani náhrada mzdy. Pokud se prokáže, že zaměstnanec nebyl pod vlivem alkoholu, zaměstnavatel mu zameškanou dobu uhradí. Pokud se prokáže, že zaměstnanec pod vlivem alkoholu byl, může to být důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru.

Články na BOZPinfo.cz včetně zajímavých a podnětných příspěvků v diskuzi, které se tématu věnovaly:

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail